Události, které se týkaly celé vesnice nebo farnosti – podle novin, matrik a archivních záznamů. Příběhy jednotlivých domů a lidí jsou na jejich stránkách.
1391
První zmínka o Mařeničkách – Mařeničky jsou poprvé doloženy roku 1391, při výčtu vsí milštejnského panství Berků z Dubé, spolu s Mařenicemi. Jedna z obou vsí byla tehdy pustá, není však zřejmé která.
[1]1680
Heinrich Köhler a vzpoura poddaných – Při vyšetřování vzpoury poddaných zákupského panství (1680) byl Heinrich Köhler z Mařeniček označen za jednoho z nejhorších buřičů – sám obcházel vesnice a podněcoval ke vzpouře; byl to žebrák bez majetku.
(pravděpodobně)[2]1735
Stavitel Andreas Fychtner – Stavitel Andreas Fychtner z Mařeniček stavěl od roku 1730 a roku 1735 dokončil Boží hrob na Kalvárii u Cvikova.
[3]kolem 1740
Reliéf Nejsvětější Trojice – Skalní reliéf Nejsvětější Trojice u Dreihäuserstein vytesal podle vlastivědy kolem roku 1740 truhlář Schier z Mařenic – prý „za trochu jídla“.
(pravděpodobně)[4]1830–1838
Pokladna kaple – Kaple sv. Jana Nepomuckého měla vlastní pokladnu: roku 1830 nabízelo panství Zákupy k půjčení její kapitál 60 zlatých, roku 1838 50 zlatých.
(pravděpodobně)[5]1832
Cholera v Mařeničkách – Na přelomu srpna a září 1832 zemřelo v Mařeničkách na choleru („epidemický průjem se zvracením“) pět lidí, v celé farnosti za září asi 71. Obce Horní a Dolní Světlá pak slíbily každoroční procesí na sv. Rozálii do Mařenic.
[6]1834
Mařeničky v roce 1834 – Mařeničky („obvykle Kleinmarkel“) měly roku 1834 55 domů a 388 obyvatel, veřejnou kapli sv. Jana Nepomuckého, mlýn a dvě bělidla; patřily k nim Tři Domky pod Limberkem.
[7]1877
Tři Domky (Dreihäuser) – Na mapě 3. vojenského mapování (kolem 1877) leží jihovýchodně pod obcí osada Dreihäuser (Tři Domky) pod Dreihäusersteinem; patřila k Mařeničkám.
[8]1878–1879
Obec za císaře a vojáky – Obec Mařeničky poslala v roce 1878 na raněné vojáky z okupace Bosny 1 zlatý a 1 zl. 60 kr.; v roce 1879 se připojila k blahopřání okresu ke stříbrné svatbě císaře Františka Josefa.
[9]1887
Býk Josefa Weikerta – Na výstavě dobytka ve Cvikově v červnu 1887 dostal Josef Weickert z Mařeniček uznání za svého býka.
[10]1887–1911
Starší povodně – Mařeničky trpěly povodněmi opakovaně: 17.–18. 5. 1887 po průtrži mračen u Lindavy, Kunratic a Mařenic, v únoru 1909 v údolí Svitávky (Zwittebach) a roku 1911 úřední prohlídka konstatovala, že Mařeničky, Kunratice a Lindava trpí každou větší povodní; navrhovaly se nádrže.
(pravděpodobně)[11]1889
Subvence na silnici – Roku 1889 získala silnice Lindava–Kunratice–Mařeničky–Mařenice zemskou subvenci 2666 zlatých.
(pravděpodobně)[12]1893
Velké sucho – V létě 1893 postihlo okres Cvikov sucho – úroda byla o 25–75 % nižší. Zástupci obcí včetně Mařeniček žádali o odpis daní, bezúročné nouzové podpory, nouzové porážky pro nedostatek krmiva a levnou sůl pro dobytek.
[13]1900
Živnosti kolem roku 1900 – Kolem roku 1900 měly Mařeničky (322 obyvatel) dva pekaře, řezníka, hostince a trafiky (Goth, Otto, Ulbricht), dva mlýny (Göttlich, Neumann), pilu (Mitter), truhláře Wenzela Zinkeho a tkalce.
(pravděpodobně)[14]1903
Bouře shodila hasičské lešení – V září 1903 převrátila silná bouře v Mařeničkách hasičské lezecké lešení; nikomu se nic nestalo. Studené mokré počasí zničilo otavu.
[15]1904
Hřbitov z roku 1904 – Hřbitov na jižním svahu Stiefelbergu byl postaven roku 1904 a obehnán zdí.
[16]1905
Tulák v jeskyni a krádeže u Tří Domků – V září 1905 zatkli u Cvikova tuláka, který žil v jeskyni v lomu; měl dva pytle kradených šatů, bot a prádla – část z krádeží „v Tří Domcích u Mařeniček“.
[17]1908
Balon z Lipska přistál v Mařeničkách – Koncem září 1908 přiletěl ze severu balon z Lipska (majitel F. Naumann) a přistál na statku rolníka Rungeho v Mařeničkách.
[18]1908
Chudinský fond obce – Roku 1908 měla obec chudinský fond 958,50 K, vydala z něj 166,07 K, obecní přirážky činily 75 % a v péči bylo jedno dítě.
(pravděpodobně)[19]1909
Metr sněhu v březnu – 16. března 1909 nasněžilo na Cvikovsku místy přes metr sněhu – a přitom už přiletěli špačci. Franz Weikert z Mařeniček byl tehdy zvolen zapisovatelem zemědělského svazu okresu.
[20]1911
Schůze starostů v Mařeničkách – 2. června 1911 se v Mařeničkách konala okresní schůze starostů, kterou svolal okresní starosta Heinrich Stolle ze Cvikova; zahájil ji místní starosta Goth. Mluvilo se o elektrickém světle, dráze a volbách.
[21]1914
Mouka zdražila o třetinu za 14 dní – Na začátku války, v říjnu 1914, ukázal pekař dopisy mlynáře z Mařeniček: 100 kg mouky zdražilo za 14 dní z 35 na 48 korun.
[22]1914
Obecní výbor a živnosti 1914 – Starostou byl v letech 1912–1914 August Goth. Adresář 1914 uvádí 3 hostince (Goth, Otto, Ulbricht), řezníka, tkalce, krejčího, ševce, truhláře Wenzela Zinkeho, česárnu a pilu.
(pravděpodobně)[23]1914–1918
Oběti 1. světové války – Podle vlastivědy 1925 bylo z Mařeniček za 1. světové války povoláno 45 mužů, 7 padlo a 5 bylo vyznamenáno za statečnost. Inventář archivu obce z roku 1977 uvádí stejně 45 účastníků a 7 padlých.
[24]1915
Válečný komisař pro obilí – V srpnu 1915 byl Franz Weikert z Mařeniček jmenován místním komisařem Válečného obilního úřadu pro obce okresu Cvikov.
[25]1915–1917
Sbírky za války – Mařeničky přispěly od začátku války Červenému kříži 65,40 K; roku 1917 dal „věneček branců“ 20 K.
[26]1920
Nový zvon pro kapli – Oba zvony kaple si vyžádala 1. světová válka; dobrodinci obce pořídili roku 1920 nový zvon. Pobožnosti se v kapli konaly hlavně 16. května a o posvícení.
[16]1921
Kde lidé pracovali – V roce 1921 pracovala většina obyvatel v tkalcovnách – nejvíc (12 lidí) v mechanické tkalcovně Josefa Niessnera ve Cvikově, kde dřív pracovala i Antonie Goth.
[27]1923
Nová silnice do Kleingrünu (Drnovce) – Roku 1923 byla jako nouzová stavba postavena okresní silnice z Mařeniček do Kleingrünu; odbočuje u „Teichhäusel“. Inventář archivu obce z roku 1977 ji uvádí jako spojení s Drnovcem (Kleingrün).
[28]1923
Obecní volby 1923 – V obecních volbách 1923 získali v Mařeničkách komunisté 4, Volební společenství 3 a Svaz zemědělců (Bund der Landwirte) 5 mandátů z 12.
(pravděpodobně)[29]1925
Plán přehrady u Mařeniček – Po povodních se v roce 1925 znovu uvažovalo o přehradě v údolí Mařenického potoka mezi Mařeničkami a Kunraticí u silnice; nepostavila se.
[30]1925
Mařeničky ve vlastivědě 1925 – Vlastivěda 1925 popisuje vesnici na Hammerbachu s Pechovým a Göttlichovým mlýnem, Mitterovou parní pilou, česárnou, stoupou na kosti, 3 hostinci a 2 krámky; v okolí byla známá Pietschova kapela a za války se prodávaly místní rašelinové cihly.
[31]1925
Rodáci: Franz Runge a Raimund Pihan – Z Mařeniček pocházeli vlastivědný badatel profesor Franz Runge (obchodní akademie v Liberci) a Dr. Raimund Pihan, zemský inspektor zprostředkovatelen práce.
[32]1926
Elektrifikace obce – Okresní zastupitelstvo v červenci 1926 projednávalo půjčku obce Mařeničky na elektrifikaci.
[33]1926
Mlynář Neumann kupuje mlýn ve Cvikově – Josef Neumann, majitel mlýna v Mařeničkách, koupil roku 1926 městský mlýn ve Cvikově.
(pravděpodobně)[34]1930
Samoty a katastr obce – Ke vsi patřily samoty Třídomí (Dreihäuser, jinde Tři Domky), Dreihäuserstein, později zaniklá Kleinhäusel a část osady U rybníka (Teichhäusel), která byla rozdělena mezi Mařeničky, Kunratice a Drnovec. Katastr obce měl roku 1930 výměru 226 ha.
[35]1931
Výlet Mlýnským údolím – Turistický průvodce z roku 1931 vede z Kunratic kolem morového sloupu podél potoka přes Tři Domky s kamenem s vytesanou Nejsvětější Trojicí („celé Mlýnské údolí je plné vůně květů“), kolem skály Pětimužní kámen a dál do Kleingrünu na vyhlídku.
[36]1931
Telefon č. 6 na pile – Roku 1925 neměla obec ještě poštu ani telefon. Roku 1931 už měla Mitterova pila telefon s číslem 6.
(pravděpodobně)[37]1932–1935
Dražby Mitterovy pily – Roku 1932 se na podnět peněžních ústavů dražila Mitterova pila (odhad 583 753 Kč) – bez zájemce. Roku 1935 vydražila domek Anny Mitter Berta Palme, manželka majitele česárny.
(pravděpodobně)[38]1935
Volby 1935 – Ve volbách do poslanecké sněmovny 1935 odevzdali v Mařeničkách 136 platných hlasů, z toho 86 Sudetoněmecké straně, 28 Svazu zemědělců, 10 německým sociálním demokratům, 8 komunistům, po 2 republikánům a křesťanským sociálům.
(pravděpodobně)[39]1935–1937
Posvícení u kaple sv. Jana Nepomuckého – Mařeničky slavily vlastní posvícení u své kaple sv. Jana Nepomuckého v neděli po 16. květnu, s mší v kapli a večerní májovou.
[40]1937
Tři hodiny pěšky, tři týdny poštou – Dopis podaný v Jablonném koncem června 1937 do Mařeniček (3 hodiny chůze) se vrátil až koncem července s poznámkou „adresát nenalezen“.
[41]1938
Povodeň na konci srpna 1938 – Při bouři 30. srpna 1938 se rozvodnily potoky; u hostince „Weißes Rössel“ stála na silnici voda do výše 1 m (Reichenberger Zeitung ho klade do Mařeniček, Gablonzer Tagblatt do Velkých Mařenic – rozpor) a u domu Ulbrichových pod Stiefelbergem voda strhla kus louky.
[42]1938
Obecní volby 1938 – V obecních volbách v květnu 1938 byla v Mařeničkách jediná kandidátka – Sudetoněmecké strany (SdP), 12 mandátů.
(pravděpodobně)[43]1941
Matriky od 1941 ve Cvikově – Od 1. 5. 1941 byl zrušen matriční obvod Mařenice; narození, sňatky a úmrtí z Mařeniček se od té doby zapisovaly na matričním úřadě ve Cvikově.
[44]do 1945
Vazby na Mařenice – Mařeničky byly přifařené a přiškolené k Mařenicím, jen pět domů chodilo do školy na Trávník. Okresní silnice vedla z Mařenic přes Mařeničky na Kunratice.
[45]1945–1956
Proč se nezachovaly obecní písemnosti – Z archivu obce zbyly jen dva fascikly spisů z let 1849–1935, kronika mezi nimi není. O osudu ostatních obecních písemností se nic neví; patrně je dali do sběru, snad hned po roce 1945, snad při spojení s Mařenicemi. Skartační protokol z 24. 5. 1956 mluví o více než jednom nákladním autě písemností, o Mařeničkách v něm ale není zmínka.
(pravděpodobně)[46]1946
Požáry na začátku roku 1946 – Na začátku roku 1946 (zpráva Stráže severu 3. 2. 1946, s. 7, rubrika Požáry v Podještědí) noviny hlásí pozorované požáry v Mařeničkách, Lindavě a Sklenařicích. Která stavení hořela, zpráva neuvádí.
[47]Zpracoval Claude (Anthropic), model Claude Opus 5.5 – čtení starých písem, přepisy, překlady a texty jsou obsah vytvořený umělou inteligencí a ověřovaný Danielem Vítkem; u každého údaje je archivní citace, aby si ho mohl ověřit každý. Stav 4. 11. 2026.